Kamarádové - Petra Soukupová

Krásný večer,

jelikož mi před nějakou dobou byla mi nabídnuta kniha pro nejmenší KAMARÁDOVÉ, kterou napsala Petra Soukupová a o ilustrace se postaral Patrik Antczak, tak už je načase napsat recenzi. Když mi přišla nabídka, tak jsem nevěděla, že o knize kolují i dost negativní názory. Věděla jsem, že kniha existuje, dokonce jsem ji měla v ruce v knihovně, ale nečetla jsem ji. Dala jsem se do čtení hned jak mi dorazila, jelikož mi den před doručením jedna známá řekla, že tato kniha budí na internetu hodně negativní emoce. Byla jsem tedy zvědavá, o co jde.

Líbí se mi, že je kniha oboustranná, což znamená jedna kniha - dva příběhy a uprostřed knihy je dvoustrana, na které jsou obrázky a ty můžete s dítětem hledat v ilustracích v příběhu.

Po dočtení obou příběhů jsem si musela najít nějaké oficiální informace a narazila jsem na jednu dost důležitou informaci: Kniha vznikla jako literární příběh, ne jako návod na adaptaci do školky ani metodika dětské psychologie...takže by si měl pak každý doma o příbězích s dítětem popovídat. Nebo si spíše celkově popovídat o školce než do ní dítě půjde.

Hugo nechce spát

Děti jsou ve školce na zahradě, kde jsou prolézačky. Hugo dovádí, kolikrát ho paní učitelka musí napomenout, aby se mu něco nestalo. Když se rozhodne, že ještě jednou vyleze nahoru a sešplhá dolů po laně, tak paní učitelka zavolá děti, že se končí a jde se do školky na oběd. Jenže Hugo to chce stihnout, v tom ho chytí naštvaná učitelka, vynadá mu, že je snad hluchý. Hugo nechce na oběd, protože po obědě jde plno dětí domů, ale on musí ve školce spát. Dokonce jednu holčičku vyzvednou rodiče ještě dřív než po obědě a to se ta holčička vzteká, že nechce domu, že chce ještě zůstat. Hugo naštěstí usne a po probuzení může jít ještě na prolézačky.

______________

Spaní je asi u některých dětí velký problém bohužel. Některé nemohou usnout a chtějí si spíše hrát, ale ostatní usínají normálně. Pokud nemůžou spát, tak si můžou potichu kreslit nebo si prohlížet knihu. Některým může být líto, že jejich kamarádi odcházejí hned po obědě, ale to je zase spíše na rodičích, jak svému dítěti vysvětlí, proč musí ve školce spát.

Róza nechce do školky

Róza je večer naštvaná, spíše otrávená jelikož musí druhý den do školky. Dokonce nemůže usnout u sebe, tak spí u rodičů. Ráno se jí stále nechce do školky, nejprve zkusí na maminku, že prší, tak by měli zůstat doma, jenže to nevyjde. Když jí mají obléknout, tak nespolupracuje a je jí jedno, co jí oblečou, tak jí tatínek navleče oblečení, které se k sobě moc nehodí. Když dojdou ke školce uvidí Róza krásně oblečenou holčičku, najednou by se taky chtěla hezky obléknout. Rozpláče se. Ve třídě je to lepší, je tam plno dětí a s tou krásnou holčičku se hned seznámí a nejspíš budou nejlepšími kamarádkami. Občas si někdo z dětí popláče, jelikož se jim stýská po mamince, ale po obědě si pro děti rodiče přijdou a to jsou zase všichni šťastní.

_________

Tento příběh se mi líbil více, jen se mi tedy nelíbila paní učitelka Kateřina, jelikož říkala dětem, že se musí děti naučit jíst příborem a jeden kluk snědl celý oběd lžící a to se na něj mračila. Hold to někomu trvá delší dobu než se naučí jíst příborem. Moc hezky autorka vykreslila spřátelení dvou holčiček první den školky.

Oba příběhy jsou fajn. Jediné co bych příběhům vytkla, jsou nespisovná slova jako např.: bejt, celej, dobrej, smutnej...mě prostě tyto slova v dětských knihách vadí. 

Jinak, že se dítěti do školky nechce a nebo, že nechce spát ve školce...je normální, ale bohužel rodiče musí pracovat, plno rodičů nemá okolo sebe rodinu, která by jim dítě pohlídala. Je velice důležité svému dítěti hezky vše vysvětlit a povídat si o tom, aby nemělo trauma nebo pokud dítě doma řekne, že se mu nelíbí, co dělají učitelky, tak to s nimi pak probrat. 

Pokud bude mít moje dítě problém se školkou, budu to řešit, ale takto z těch příběhů nevidím nic špatného, jen pár drobností, o kterých jsem psala u jednotlivých příběhů.

Knihu jsem dostala na recenzi od: