Zdravím,
jak už asi víte, tak pracuji s dětskými knihami. Občas i sem přidám nějakou tu recenzi na dětskou knihu a dneska tu mám právě jednu z knih, kterou bych vám ráda ukázala a hlavně by mě zajímal váš názor.
VADÍ VÁM V DĚTSKÝCH KNIHÁCH NESPISOVNÁ SLOVA?
V recenzi se můžete dočíst jaká nespisovná slova třeba v knize jsou, abyste věděli na co se ptám.
Jinak kniha se jmenuje MAMI, POCEM! a napsala ji Irena Hejdová.
Anotace:
Kolikrát za den je možné zavolat „Mami, pocem!“, než z toho mámě přeskočí? Konec rodičovské dovolené představuje v rodinném životě velký zlom. Někdo se na něj těší jako na Vánoce (většinou maminky). Třeťák Vojta to ale bere jako vyložený podraz a se svojí mladší ségrou odstartují závažnou misi, jejímž cílem je zabránit mámě v nástupu do práce stůj co stůj.
Všemožné plány na to, jak udržet mámu doma, vás bezpochyby pobaví. Děti si u toho ale možná nenápadně uvědomí, že i dospěláci mají svoje potřeby. Takže kdo od knihy kromě zábavy očekává i poučení, bude spokojen.
Nebyla by to ale Irena Hejdová, kdyby do knížky nepřidala i zábavné úkoly, počítání, doplňování a dokreslování.
Další divoká rodinná jízda může začít! Nuda nehrozí a opakované čtení je zaručeno. Odborníci na uspávání však varují: Nečtěte tuto knihu dětem před spaním. Možné vedlejší účinky: záchvaty smíchu a škytavka.
Pro děti od pěti let.
Recenze:
Od autorky jsem četla předešlou knihu Nedráždi bráchu bosou nohou. Ta se mi vcelku líbila, tak jsem zkusila přečíst i tuto novinku, kterou také vydalo nakladatelství HOST.
Celkové grafické zpracování knihy je moc krásné. Líbí se mi formát, ilustrace od Zuzany Čupové, zvolený fond i úkoly pro děti, jako např. Spočítej řasokoule, dokresli do skříně ještě něco, najdi slova v osmisměrce, najdi 10 rozdílu atd…
Na začátku knihy je varování, že je mámám vstup zakázán, skvělá kniha pro čtení tatínkem, když je kniha určená dětem od 5ti let.
Bohužel, ale musím říct, že se mi nelíbí, jak je příběh NESPISOVNĚ PSANÝ. Má to být asi jako moderní, ale za mě ne. Děti bychom měli učit od dětství mluvit spisovně nebo se alespoň o to snažit. Slovo „MEJDLO“ mě vytočilo, proč nemohla spisovatelka napsat mýdlo, to si máme my předčítači slova upravovat při čtení? „BEJT“...slovo být, co je na něm špatného?…nechci, aby děti mluvily jako nevzdělaní neandrtálci.
Asi to někomu bude připadat normální, ale mě ne. Vadilo mi to. A je to škoda, protože by byl příběh fakt skvělý.
A o čem tedy příběh je?
Maminka se vrací po mateřské do práce, jenže starší syn Vojta nechce, aby šla do práce. To už s nimi nechce být? Chce ji mít doma a volat na ní MAMI POCEM! Domluví se se sestřičkou, že tomu zkusí zabránit. Vymýšlí si angínu, falešnou rvačku se sestřičkou při které teče krev, epidemii zombie, únos sestry úchylákem a past na maminku, která pohltí úplně někoho jiného.
A poučení z příběhu? I dospěláci mají své potřeby, chtějí chodit do práci, aby si od dětí třeba odpočinuli nebo, aby na chvíli změnili prostředí, ale vždy tu pro své děti budou.
A také se děti dozví, kdo je „úchylák“.



O knihách pro děti, co právě vycházejí, nemám žádné povědomí, není pro koho je kupovat. Moc ráda jsem se podívala, ilustrace se mi líbí moc.
OdpovědětVymazatVerčo, přeji hezký den. Helena