Krásnou neděli přeji!
Dneska tu mám článek o mém koníčku. Každý by měl mít nějaký koníček, který mu bude přinášet radost. Samozřejmě, že jsou knihy mým velkým koníčkem, ale to není všechno. Můj další koníček jsou pohlednice. Nepopsané pohlednice, které sbírám od dětství. Na starém blogu jsem o tom psala, ale jelikož byl blog.cz zrušen, tak bych chtěla mít podobný článek i tady.
Jak jsem se k pohlednicím dostala?
Nepopsané pohlednice jsem začala sbírat jako dítě, když jsem se kamarádila s jednou holkou z vedlejšího města. Obě jsme sbíraly nové pohlednice, nálepky i tetovačky. Když byla možnost se vidět, tak jsme si tyto věci různě vyměňovali. Byla to zábava, líbilo se mi chodit do papírnictví a do tabáku, kde měli plno krásný pohlednic. Jenže po několika letech se kamarádce pohlednice ztratila. Nevím, kam je dala nebo je vyhodila? Nevím...mě ale sbírka zůstala. Na střední jsem přestala kupovat nové pohlednice.
