Zdravím všechny mé čtenáře!
Zrovna včera jsem si říkala, že dneska vydám recenzi na knihu KDO SE ZTRATIL V LAPONSKU a ráno vykouknu z okna a u nás napadlo přes noc hrozně moc sněhu. Tak to je krásný a tematické.
Knihu napsala spisovatelka a překladatelka finské literatury Markéta Hejkalová a u vydalo ji nakladatelství HOST.
Obálka mě doslova uchvátila, i když ilustrace od ilustrátorky Petry Lukovicsové moc nemusím.
Na knihu jsem se těšila hrozně moc, jelikož mám zimní příběhy moc ráda.
No a jak se mi nakonec líbila? To se dozvíte v celém článku níže.
Anotace:
V kraji, kde narazíte na soby i rosomáky, se ještě dá věřit na kouzla. Eliška má tatínka, maminku a spoustu plyšáků. Táta je novinář a pořád jezdí po světě. Máma je veterinářka a nedávno se rozhodla, že odjede na rok do Laponska léčit soby, rosomáky a další severská zvířata. A tak Elišce zbyli plyšáci. Obzvlášť ten nejstarší z nich — Myšák. Je dost opelichaný, protože Eliška ho má už od narození. Ale to mu odpustíme, protože Myšák umí něco, co jiní plyšáci nedovedou — mluvit. A někdy i radit. Jeho rady jsou sice trochu praštěné, ale když není po ruce nikdo jiný, jsou i Myšákovy ztřeštěnosti dobré.
Praštěné nápady ostatně dostává Eliška i bez Myšáka. S jedním takovým přišla na začátku prosince, kdy už se jí po mamince stýskalo tak moc, že to nešlo vydržet. A zoufalé chvíle si žádají zoufalé činy. Eliška se ocitne v Laponsku, úplně na severu Finska, kde v zimě slunce nevychází nad horizont a magickou tmu rozsvěcují jen hvězdy a sníh. Jenže zkuste si v téhle severské temnotě najít ztracenou maminku.
Recenze:
Příběh ilustrovala Petra Lukovicsová, která má zajímavou tvorbu, ale mě se moc nelíbí. V této knize jsou některé ilustrace opravdu krásné, ale některé se mi vůbec nelíbí.
Líbí se mi, že jsou v knize krátké kapitoly i krátké věty. Dětem se bude příběh číst velice dobře, pro začínající čtenáře ideální.
Bohužel nevím jestli děti poznají jaké zvířátko je živé a mluví nebo se jedná o plyšáky. Je to sice vtipné, ale děti můžou být zmatené.
Jinak je v knize 24 kapitol, takže ideální čtení na prosinec. Každý den jednu kapitolu a závěr příběhu se dozvíte s dětmi na Štědrý den.
________________
O příběhu:
Eliška zůstává sama s tátou doma, jelikož jí maminka odjela jako veterinářka do Laponska. Přišlo mi zajímavé, že najednou tatínek vaří jídla, která normálně nevaří, ale to nemění nic na tom, že se Elišce moc stýská po mamince. Jednoho dne ji pozve teta na dovolenou letadlem, jenže na letišti zjistí, že odlétá ještě jedno letadlo a to rovnou do Laponska. Eliška sebere veškerou odvahu a svého plyšáka Myšáka a nasedne do letadla, které je dopraví za maminkou a začíná dobrodružství, které je okořeněné detektivní zápletkou. Podaří se Elišce díky zvířátkům ze severu najít maminku?
________________
Myšák v příběhu je fakt vtipný. Dokáže se urazit až se z toho nafoukne a díky němu se pak nic nevejde do kufru, to mu pak Eliška řekne ať splaskne. U některých pasážích jsem se fakt pobavila.
Děti mají občas praštěné nápady, ale to k dětství patří!
Určitě knihu doporučuji teď na zimu, je to zábavný i trochu smutný dobrodružný příběh pro děti cca od 5 let.
tentokrát mě knížečka nezaujala :).
OdpovědětVymazatOpět půvabné ilustrace a zaujal mě i ten příběh, přesněji tedy lokalita - Laponsko...
OdpovědětVymazatVerčo, přeji příjemný den. Helena