Krásný večer!
Jsem bohužel doma už od září, tak si občas chodím do práce pro dětské knihy, jelikož mi fakt chybí být obklopená těmi nádhernými dětskými knížkami. Plno krásný knih jsem si nafotila, že vám je tu určitě ukážu a dneska bych vás ráda seznámila s nádhernou knížkou pro nejmenší děti.
Knížka má bohužel hodně divný a dlouhý název KTERAK ZAJÍC LAKOMÝ ZJISTL, JAK BYL PITOMÝ. Napsal ji a ilustroval Steve Small.
Anotace:
Zajíc je pyšný na svou úrodu tuřínu a nechce se o ni s nikým dělit. Jednoho dne se v sousedství zabydlí králíci a chtějí se s ním přátelit a taky dělit o úrodu, důrazně je odmítne – on si přece vystačí sám! Změní nakonec názor a najde se svými novými sousedy společnou řeč?
Recenze:
Příběh přeložila Anna Řebíčková.
Autorské knihy mám moc ráda. Líbí se mi, že je autor příběhu i autorem ilustrací. Ilustrace od Steve Small jsem si hodně oblíbila. Líbí se mi jeho zvířátka a tlumené barvy.
O příběhu:
V tmavém lese žije jeden opuštěný zajíc, který se nerad dělí s ostatními. Jednoho dne za zajícem přijde otec králičí rodiny a žádá ho o několik tuřínů. Jenže zajíc nedá ani jeden. Králík prosil ostatní zvířátka v lese a každý něco dal. Večer králík uvařil polévku a všechny pozval, jen mrzout zajíc nechtěl přijít. Každý večer zajíc pracoval na své zahrádce, byl naštvaný, že se nechce dělit a kamarádit s ostatními. Odešel na procházku hlouběji do lesa, kde potkal kance, kanec mu sebral pár tuřínů a pelášil si to za králičí rodinou, odkud vanula nádherná vůně mrkví. Zajíc na nic nečekal a běžel na svou zahrádku, vzal skoro všechny tuříny a před kancem začal z tuřínů dělat cestičku, která kance odvede od mrkví králíků. Pak běžel vzbudit králíky, aby honem rychle mrkve uklidili do spíže. Kanec se okolo nich přehnal a naštěstí se na mrkve nedostal. Zachránil jejich úrodu, ale tu jeho kanec snědl celou. Králíci si nakonec zajíce nechali u sebe doma, kde přečkali zimu společně a po zimě si zajíc uvědomil, že sice ztratil všechno, ale teď si myslí, že naopak získal hodně...a to rodinu a kamarády.
_______________
Doporučuji!!
Nádherný příběh pro malé děti. Krásně dětem autor ukázal, že mít rodinu a kamarády je nejvíc, co může být a že i morousové mají srdce na správném místě. Dále je důležité si pomáhat.
Ještě bych ráda zmínila, že je občas v příběhu krátký verš, když třeba králík zve zajíce na večírek nebo když zajíc budí králíky. Hezky básničky doplňují příběh.




No, to je tedy název :o)
OdpovědětVymazatDěkuji za recenzi, Verčo a přeji hezký den. Helena
přiznám se, že ten název by mě od pořízení knihy odradil :)
OdpovědětVymazat