Kamarádové 2 - Petra Soukupová

Zdravím!

V březnu jsem vám ukazovala první díl KAMARÁDOVÉ, který byl o spaní ve školce a nechuť chodit do školky. Druhý díl mi byl také nabídnut k recenzi a já s radostí nabídku přijala. Dokonce se mi na ABABU zalíbilo pár věcí, tak jsem musela pro malého něco objednat. Mají krásné věci, určitě se k nim podívejte pokud máte v rodině malé děti. 

Jelikož se mi první knížka moc líbila, tak jsem byla zvědavá, o čem bude dvojka a jestli se mi také bude tak líbit. V celém článku zjistíte můj názor na oba příběhy.

EMA NECHCE JÍST

Na začátku příběhu se dozvíme, že jsou děti, které po sobě vůbec neuklízí, a pak tu jsou děti jako je Emička, která po sobě uklízí a hlavně nezlobí. Děti občas zlobí, to je normální, ale jsou děti, které jsou prostě víc tiché a klidné. Každý je nějaký.

 Emička má, ale jiný problém, než jen uklízet hračky po ostatních. Moc nejí, nechutná jí maso ani fazole, paní učitelka po Emičce chce, aby snědla alespoň něco, a tak jídlo začne schovávat do hrnečku z kakaem, ale jednou se stane, že ho omylem rozleje a po stole se rozkutálí i fazole, které byly v kakau. Paní učitelka samozřejmě vysvětluje Emičce, že musí alespoň něco sníst, že nemůže být o hladu a jídlo schovávat. Když se paní učitelka nedívá, tak k Emičce přijde Bert, který jídlo rád, ale ve školce si může přidat jen jednou, tak zkusí pomoc s jídlem Emičce a ta mu ráda všechno své jídlo dá a od té doby chce Emička sedět jen s Bertem, i když mu vůbec nerozumí, jak špatně mluví, za to mu bude dávat jídlo, aby ho nemusela schovávat. 

Trochu nechápu ten konec. Je to návod pro děti, které nechtějí jíst ve školce? Že vlastně můžou své jídlo tajně dávat kamarádům nebo si z tohoto příběhu děti vezmou radu od učitelky, že mají sníst aspoň něco, aby měly sílu na hraní? Tohle musí na konci vysvětlit dítěti rodič.

BERT SE NECHCE KAMARÁDIT

Do školky přijde nový žák Karel a jelikož jsou učitelky zvyklé na zdrobněliny, tak mu říká Kájo, ale to Karel nechce. Paní učitelka respektuje jeho přání, a tak mu bude říkat Karle, ale stejně ji občas ujede Kájo a to ji Karel musí opravovat. 

Bert Karlovi ukáže hračky, ale Karel si začne hrát sám. Ještě než mají jít děti ke svačině, tak si musí po sobě uklidit hračky, opět vidíme, že uklízí jen někdo. Karlovi jde pomoc paní učitelka, jenže se začne vztekat, když ho chytí, tak ji kousne, nemá rád, když na něj někdo sahá.

Na svačinu mají koláč a jak už víme z předešlého příběhu, tak dá Emička Bertovi svůj koláč. Karel to vidí a řekne to učitelce, ale Ema to popře. Paní učitelka Karlovi vysvětlí, že se nelže a Karel zase začne vyvádět, že on nelže, viděl to. Emička se díky tomu přizná, že koláč dala Bertovi, tak i jí se vysvětlí, že se nelže.

Nakonec si jdou děti hrát ven, Karel zase z nějakého důvodu vyvádí, tak je vezme paní učitelka na fotbal, aby se s Bertem skamarádil, ale oba řeknou, že nechtějí.

Tady u toho příběhu nechápu název, spíše to bylo o Karlovi, který je ve školce nový. Dále v příběhu bylo respektování toho, jak chce dítě, aby se mu říkalo. Také v příběhu je, že se nelže a nakonec, že se Karel nechce bavit s Bertem. Některé děti si prostě nesednou, tak se spolu nemusí bavit.

Musím říct, že se mi tyto dva příběhy líbily daleko méně než příběhy z jedničky.

RECENZE NA PRVNÍ DÍL NAJDETE TADY.

Knihu jsem dostala na recenzi od: