Byli jsme mladí a stateční - Hazel Gaynor

Krásný den, 

dneska jsem konečně zapnula po delší době počítač a rovnou jsem napsala recenzi na knihu, kterou mám už tak týden přečtenou. BYLI JSME MLADÍ A STATEČNÍ je kniha o naději, lidské důstojnosti, cti a o síle laskavosti. Napsala ji americká spisovatelka Hazel Gaynor, od které jsem ještě nikdy nic nečetla. Po dočtení této knihy se zatím nechystám na další její knihy, které u nás vyšly.

V celém článku najdete mou recenzi, ale i anotaci.

Anotace:

Děti v internátní škole ve Čchü-fu stejně jako každý rok nedočkavě vyhlížely Vánoce. Většina z nich se na prázdniny rozjela za svými rodiči, kteří pracovali jako diplomaté a misionáři po celé Číně. Psal se však rok 1941 a kvůli nejisté situaci některé z nich odjet nemohly. Učitelé jejich volný čas vyplnili sportem, soutěžením a získáváním skautských odznaků.

A pak do školy vstoupila válka v podobě japonských vojáků. Učitelé se s dětmi museli vydat na dlouhý pěší pochod do internačního tábora, kde vládla krutost a přísné tresty. Jak mají nahradit rodiče více než stovce dětí? Jak je udržet živé a zdravé, když nemají dost jídla, oblečení ani léků?

Co já na anotaci:

Ráda čtu příběhy z 2. světové války, ale když je čtu, tak to jsou příběhy většinou z Evropy. Tato kniha by nám měla přiblížit tuto dobu v Číně. Když jde o děti, tak to bývá většinou dost smutné, tak jsem byla zvědavá o čem příběh bude, a co děti zažívaly.

Recenze:

Knihu přeložil Lucie Libovická.

Příběh se mi četl pomaleji, bohužel to byl nudnější příběh, i když se jedná o příběh inspirovaný skutečnou událostí. 

Nečekejte napětí, strach a násilí jako u knih z koncentračních táborů. Bohužel musím říct, že tento příběh mohl mít tak o polovinu stran méně. Neříkám to často, ale občas se nic moc nedělo, a přesto to musela autorka napsat. Samozřejmě knihu doporučuji, pokud čtete knihy z 2. světové války, tak byste si měli i tuto knihu přečíst, abyste věděli, že i v Číně či Japonsku bylo zle.

Příběh je napsán ze dvou pohledů. První pohled je od učitelky Elspeth Kentové a druhý pohled je od 10ti leté žačky Nancy Plummerová. Nancy byla skautka, tak jako její kamarádky, proto v knize najdeme i skautská pravidla.

Příběh jako takový začíná v britské misionářské škole, která je v Číně a studují zde děti významných misionářů. Před Vánocemi plno dětí odejde k rodičům, ale někteří bohužel zůstanou a místo Vánoc začíná válka. Británie i Amerika vyhlásí Japonsku válku, a tady to začíná. Japonští vojáci přijíždějí na školu a zaberou ji pro své potřeby. Dvě učitelky berou děti a odcházejí pěšky za doprovodu vojáků do tábora, kde musí čelit hladu, špíně a otřesným životním podmínkám. Tyto vzpomínky nejsou zapsané, tak jako např. v knihách o Osvětimi, proto jsem psala nahoře, že je nudnější, ale i tak je dobré vědět, co se tenkrát dělo v jiné zemi.

Na příběhu se mi moc líbí, že hlavní hrdinky poznáme opravdu dobře. A poznáváme je v době puberty, protože je Nancy po osvobození 14 let.

Knihu BYLI JSME MLADÍ A STATEČNÍ vydal: