Lalečka - Amira Keidar

Krásný podvečer.

Právě jsem dočetla knihu LALEČKA od Amira Keidar. Dokud mám příběh v živé paměti, tak chci napsat recenzi, jelikož se jedná o dobrý, ale smutný příběh. A budou Vánoce, tak tuto recenzi berte i jako tip na dárek pro knihomoly!

_________________________________________

Autorka knihy dostlala v roce 2003 od dlouholeté přítelkyně její matky Rachel deník, který napsala Rachelina matka během likvidace ghetta v Siedlcích v srpnu 1942. V deníku popsala 27letá žena Zippa jasnými a věcnými slovy krutosti Nacistů ve svém rodném městě. Dále detailně popsala dny, které strávila se svou roční dcerkou Rachel v podkroví, aby je neodeslali do vyhlazovacího tábora. 

Když Amira četla tento deník rozhodla se, že chce, aby se o tomto příběhu dozvěděli ostatní.

------

Já jsem ráda, že příběh sepsala. Po delší době je to kvalitní příběh z druhé světové války, i když v příběhu není popsán život v koncentračních táborech. 

Anotace:

Píše se rok 1941, druhá světová válka je v plném proudu a v židovském ghettu se narodí malá holčička Ráchel. Její rodiče Jacob a Zippa ji přezdívají Lalečka a udělali by cokoli, aby ji zachránili.

Těsně před jejími prvními narozeninami začnou nacisté ghetto likvidovat a Židy systematicky vyvraždovat. Zippa se s dcerkou schová v podkroví, kde se tísní asi sto dalších lidí. Jacobovi, který slouží jako židovský policista, je jasné, že zůstat znamená pro obě jistou smrt, a rozhodne se proto dceru zachránit za jakoukoli, i tu nejvyšší cenu. Podaří se mu ji i s manželkou propašovat za hranice ghetta, kde Zippa vyhledá své kamarádky z dětství Irenu a Sofii. Předá jim milovanou Lalečku a nakonec se vrací zpátky, aby zjistila, jaký osud potkal jejího muže a rodiče.

Irena a Sofia se navzdory nesmírnému riziku o Lalečku starají po celý zbytek války a nehledí přitom na nebezpečí vyzrazení, které by přineslo krutou smrt nejen jim, ale i všem jejich blízkým…

Co já na anotaci:

Knihy z druhé světové války čtu poměrně často a ráda objevuji nové knihy s touto tématikou. Bohužel v poslední době vychází hodně knih na téma holocaust a bohužel jen málokteré jsou dobré. Když Lalečka měla teprve vyjít, tak jsem si anotaci přečetla asi 3x než jsem se rozhodla, že si knihu pořídím. Dle anotace to vypadalo, že to bude dobrá kniha se zajímavých příběhem.

Recenze:

Knihu přeložila Světlana Pavlíková. Překlad mi přišel dobrý, a proto se mi kniha četla velmi dobře. 

Kapitoly jsou klasicky očíslované, ale pokaždé čteme o jiném člověku z pohledu jeho života. Tedy v knize sledujeme několik linií. 

Sledujeme život Ireny a její kamarádky Sofie. Dozvídáme se o jejich studentském životě a následně o životě v druhé světové válce, kdy se obě začínaly starat o Lalečku. Dále sledujeme život židovky Zippy, která se provdá za Jacoba a v židovském ghettu mu porodí dceru Ráchel. Ráchel říkají Lalečka. Vzhledem k tomu, že začínají nacisté ghetto likvidovat, tak se Zippa s Lalečkou schovají v podkroví, ale Zippa ví, že tam zůstat nemohou, a tak se rozhodne svou dceru zachránit tak, že ji odnese v noci kamarádkám z dětství Ireně a Sofii. Chtějí, aby Zippa také zůstala, ale ona chce zjistit, co se stalo s jejími rodiči a manželem.

O Lalečku se starají s láskou. Je to nesmírně nebezpečné, ale dají do toho vše, dokonce Lalečce seženou cizí a pravý rodný list. I když se dostane na chvíli do sirotčince, tak si ji nakonec jedna z žen vezme zpět a stará se o ní jako o vlastní. Po válce přichází smutná zpráva. Lalečka musí zpět ke své rodině. Kdo, ale z rodiny přežil? Ke komu se tedy nastěhuje? 

Lalečku čeká velice dlouhá a náročná cesta za svým jediným příbuzným. Chudák malá, ta si musela zažít...neuvěřitelné. 

Kniha končí dopisem, který napsala Sofie Ráchel, ve které jí píše, jak se o ní starala, a co prožívala její matka v době, kdy bydlela v ghettu.

Na samém konci je poznámka autorky, kde se dozvídáme jak přišla na tento příběh. Autorka se v Polsku sešla se Sofii a Irenou, které ji poskytly informace díky kterým mohla napsat tuto knihu. Dokonce se jela podívat do města Siedlce, kde se vše odehrálo.

Byl to smutný příběh, který se skutečně stal. Moc se mi líbil a nepřišel mi nějak přibarvený nebo vymyšlený. Určitě doporučuji, pokud chcete číst příběh z druhé světové války, ale nechcete číst, jaké to bylo v koncentračních táborech. V této knize tábory nejsou, jedná se o příběh jedné malé holčičky, která přežila díky maminčiným kamarádkám z dětství.

Knihu LALEČKA vydal: