Poslední vlak do Londýna - Meg Waite Clayton

Krásný večer,

už nám trochu roztává sníh, což mě dost mrzí. Ještě tak 14 dní by mohl vydržet.

Dneska tu mám recenzi na knihu POSLEDNÍ VLAK DO LONDÝNA, kterou napsala americká spisovatelka Meg Waite Clayton. Kniha se stala mezinárodním bestsellerem a byla vydaná do více než 20 jazyků.

Já si knihu vzala na čtení hned, jak vyšla a bohužel po pár stránkách putovala na noční stolek. Nemohla jsem se vůbec začíst. Včera jsem po ní sáhla zase a během chvilky jsem byla skoro na konci. Příběh mě tak pohltil, že jsem se nedokázala odtrhnou a šla jsem spát až po půlnoci. Každá kniha si zaslouží druhou šanci. Někdy mám asi špatné období a nesedne mi každá kniha.

V celém článku najdete anotaci a celou recenzi.

Anotace:

Román podle skutečných událostí.

Čeho lze dosáhnout, když se dobří lidé spojí proti zlu?

Píše se rok 1936 a nacisté jsou v očích patnáctiletého Stephana Neumana, začínajícího dramatika a syna bohaté vídeňské židovské rodiny, a jeho nejlepší přítelkyně, matematicky nadané Žofie-Heleny, jen primitivními neotesanci. Když se Hitlerovy síly dají do pohybu, bezstarostná nevinnost obou mladých lidí vezme zasvé.

V temnotách se však skrývá naděje. Holanďanka Truus Wijsmullerová riskuje vlastní život při pašování dětí ze zemí okupovaných nacisty do států, které jsou ochotné je přijmout. Tante Truus, jak jí všichni říkají, je odhodlaná zachránit tolik děti, kolik jen bude možné. A tak když Velká Británie rozhodne, že bude přijímat nezletilé uprchlíky z Říše, odváží se vyjednávat dokonce s Adolfem Eichmannem. Pustí se do závodu s časem ve snaze dopravit stovky dětí do bezpečí.

A na dobrodružnou cestu se vydávají i Stephan a Žofie-Helena.

Co já na anotaci:

Knihy z druhé světové války čtu docela často. V anotaci jsem se dočetla, že půjde o úplně jiný příběh z tohoto období, který jsem kdy četla. Nikdy jsem nečetla knihu, která by byla zaměřená přímo na transport dětí do jiných zemí, ve kterých židé nebyli posíláni na smrt. Děti zachraňovala Truus Wijsmullerová.

Recenze:

Knihu přeložili Klára Šumová a Petr Kotouš. 

Bohužel byl u mě velký problém se začíst. Postavy mi nějak neseděly, a proto jsem knihu odložila. Uplynul asi měsíc a já si knihu vzala opět do ruky. Přečetla jsem ji na jeden zátah. Příběh mě tak pohltil, že jsem musela číst až do úplného konce. Jsem ráda, že jsem knihu přečetla najednou, protože jsem si ji více užila. Neměla jsem příběh rozkouskovaný.

Jednu věc musím knize vytknout a to zdlouhavější začátek. Začátek se trochu vleče, ale jak jsem byla zvědavá, co bude, tak mi to až tak nevadilo. Jak jsem již psala nahoře, díky zdlouhavému začátku jsem jednou knihu odložila. Nenechte se tedy začátkem odradit.

Líbí se mi, že je příběh doplněn o články z novin, díky kterým se dozvídáme, co se zrovna v tu danou dobu dělo. Skvělé historické doplnění. Dále se mi líbí extrémně krátké kapitoly. Když má kniha krátké kapitoly, tak se mi zdá, že se čte rychleji, ale to je jen můj dojem.

________________________

V knize sledujeme dva příběhy, které se protnou. Sledujeme příběh Stephana a jeho kamarádky Žofie-Heleny a současně právě té Truus Wijsmullerová, která převáží židovské děti z Rakouska do Holandska. Anglie se rozhodne, že přijme některé děti, a proto letí Truus do Vídně vyjednávat. Truus je velmi odvážná a snaží se o to, aby pomohla co nejvíce dětem. Při transportu dětí do Anglie se Truus střetne se Stephanem a Žofii-Helenou.

_______________________

Knihu určitě doporučuji! Pokud chcete číst příběh z 2. světové války, který je založen na pravdě, tak tuto knihu rozhodně musíte přečíst. Nejedná se o hrůzy z koncentračního tábora, ale o odvaze ženy, která zachraňovala děti.

Znáte tuto knihu?

Čtete knihy z 2. světové války?

Knihu POSLEDNÍ VLAK DO LONDÝNA vydal: