Les v domě - Alena Mornštajnová

Krásný večer, 

zítra po třech dnech do práce, vůbec se mi nechce. Ve volnu jsem ani moc nečetla, jelikož nebyl čas, což mě trochu mrzí.

Konečně jsem se dostala k napsání recenze na novinku LES V DOMĚ od české spisovatelky Aleny Mornštajnové. Po dočtení jsem musela několik dní přemýšlet, co do recenze napsat, jelikož knihu skoro všude chválí.

Co nakonec na knihu říkám? To se dozvíte v celém článku.

Anotace:

Říkají jí Cácora a vypadá to, že je na světě nedopatřením a jakoby navíc. Otec kamsi zmizel při povodních, matka utíká před odpovědností k milencům a alkoholu — a Cácora zůstala viset na krku nevraživé babičce, která obhospodařuje zahradnictví a je přesvědčená o tom, že všechno špatné lze v životě jednoduše vyhubit jako žravé plzáky. Nebo o tom prostě nemluvit. Jenže všude kolem je les, ve kterém se skrývá cosi hrozivého, a Cácora jednoho dne mluvit začne…

Alena Mornštajnová napsala strhující dramatický příběh o tom, že nic v životě není takové, jak to na první pohled vypadá, a že žádné tajemství není nikdy pohřbeno tak hluboko, aby se nedalo vykopat. Budete se bát, ale nepřestanete číst, dokud se neobjeví na povrchu.

Recenze:

Má druhá kniha od autorky. Četla jsem předtím knihu Listopád, ta se mi líbila, pač to bylo, co by bylo kdyby...doma mám ještě Hanu a Hotýlek, obě knihy si chci přečíst tento rok.

Novinka Les v domě je všude, kam se podívám. Momentálně ji mají snad už všichni přečtenou. Všechny recenze, které jsem viděla byly pozitivní. Tak jsem byla zvědavá, jaká kniha bude a jestli se mi také bude líbit. Příběh jsem přečetla na jeden zátah, jelikož se četl velice dobře.

_______________

Příběh malé cácory je silný, ale nebylo mi ji moc líto. Nevím proč, ale její příběh je psaný tak, že mě spíš štvala, i když se jí stalo to, co se jí stalo. Když byla malá, tak jsem si říkala, že je to hrozný, je to dítě a nemůže jen tak odejít. Nemohla za to, ale i tak mi byla trochu nesympatická. Rodina se na ní podepsala, ale i tak jsem s ní soucítila jen v tom dětství, protože jako dítě v takové rodině nemůžete dělat asi nic. Možná je to tím, že autorka nic takového nezažila a tím nedokázala vepsat pravé pocity.

Bohužel musím říct, že je příběh nedotažený, chyběly mi tam detaily některých událostí. Autorka byla zaujatá cácořiným příběhem, nekoukala napravo či nalevo, což je škoda. Myslím si, že by příběh snesl ještě tak 150 stran.

A také mi trochu vadilo to, že jsem nevěděla kolik let je prarodičům, jestli měla maminka cácoru v 17, tak kolik bylo dědovi, podle mých výpočtů nemohly být prarodiče ještě v důchodu.

V knize sledujeme cácořino dětství, vyrůstala u prarodičů, matka se o ní nechtěla starat, ve škole měla jen jednu kamarádku, které se svěří s tajemstvím, díky kterému zničí někomu život. Dále nám spisovatelka ukáže cácořino dospívání, první práci a snahu o udobření s matkou.

Konec mě nepřekvapil, tušila jsem to.

________________

Nerozumím tomu, když žena má děsné dětství, tak svému dítěti dětství také znepříjemní. Spíše by se měla snažila o to, aby se její dítě mělo lépe než ona.

Pokud máte rádi těžší téma, které se těžko vstřebává, tak doporučuji!

Jen okolní situace nejsou dotažené.

Četli jste nějakou knihu od této autorky?

Knihu LES V DOMĚ vydalo nakladatelství: